Pokud ti Mladý Metro nevěří, střelím tě

20. června 2017 v 19:56 |  Umění
2 měsíce bez článků pro mě očividně začíná být normou.
Hodně se toho změnilo od posledního příspěvku. Tak například jsem si zlomil zápěstí. Znovu. Velmi rád bych tento fakt použil jako výmluvu pro mou neaktivitu, ale bohužel by to byla lež. Původně jsem o tomhle chtěl napsat rozsáhlý článek, protože mě to ovlivnilo i na psychické úrovni, (a to k lepšímu) ale přišlo mi nevhodné dávat sem takové osobní věci.
Každopádně tohle je ukázkový příklad toho, že všechno špatné je pro něco dobré. (Pokud se tedy zrovna nejedná o vaši smrt.) Zlomení mi nějakým způsobem pomohlo se vyvinout ve více konverzačně založeného člověka. Takže pokud jste puberťák, který zrovna prochází obdobím stydlivosti, nebojte se a nechte ze sebe udělat na půl roku invalidu, poslechněte si zhruba milión vtipů o podávání rukou od svých komiků spolužáků a málem si přivoďtě úpal pokaždé, kdy se večer napijete čaje, protože máte na jedné ruce obal tlustý několik centrimetrů, který nejde sundat. Zaručeně to funguje.


Když už máme z krku komický úvod, je čas se naladit na téme tohohle článku, což je..


..nic?

Ve škole ještě musím přetrpět posledních 14 dní, kdy se (naštěstí) už nic nepíše, neboť máme uzavřenou klasifikaci, ale stále se učíme, což je docela pruda. Myslím, že kdyby to šlo, učili bychom se i poslední den školy. Už jsou všichni unavení po celém roku práce, takže už stejně nikdo naposlouchá. A už vůbec si nikdo nic z těchto hodin nezapamatuje, protože se z této látky už psát testy nebudou, takže celá tahle šaškárna je velmi kontraproduktivní.
Pak už jenom vízo, které (aspoň moje) vypadá v pohodě a pak už se jde na prázdniny. O těch mám v plánu spoustu věcí - mimo jiné i být zase více aktivní tady na blogu, ale všichni víme, že moje plány i aktivita na blogu jsou věci, které nikdy nevyjdou. Ale snaha se cení, no ne?
Dneska jsem ve škole byl o hodinu déle, protože nám vedení přidalo hodinu výtvarky na víc, abychom si vzali domů naše výkresy, které si chceme nechat. A co jiného by s nimi blogger bez inspirace, který nic nevydal 2 měsíce, udělal, než aby je vystavil na internet pro pár lidí, které to trochu zajímá, že ano.
Omlouvám se za to, že je to na výšku, ale blog se mnou už tradičně odmítá pracovat a já to fakt přestávám dávat. Tenhle výtvor byla kresba propiskou, kterou jsme měli dělat podle krátkých českých přísloví. Bohužel už mi za tu dobu vypadlo o jaké přísloví se přesně jedná, ale určitě to bylo něco o zimě. To je všechno co vám řeknu, jelikož víc nevím ani já sám. Zbytek si domyslete. :-)
Jinak levá ruka má palec na špatné straně. Všiml jsem si toho před chvílí a začíná mě to znervózňovat.
Abstrakce. Význam nechám opět na vás.
Jak tak koukám, tak kvalita obrázků dneska za moc nestojí. :D Tohle bylo bohužel foceno za špatných světelných podmínek v chodbách naší školy, nehledě na to, že můj výtvor je tam z nějakého důvodu zaskleněn.
Hokejista z tempery. S temperou jsem nikdy moc nepracoval, (Když jsem tohle dělal, už jsem ji neviděl tak 2 roky) takže doufám, že to snad omluví tuhle hrůzu. :D
Jak romantické. Zrovna na tohle jsem docela pyšný. Není to nic extra, ale špatné to snad také není. Jedná se o kresbu podle předlohy. K dispozici jsme měli docela velký výběr tužek nejrůznějších tvrdostí (od HB až po 8B) takže jsem se na tom fakt vyřádil. Tohle bych označil za nejpovedenější věc, co jsem tenhle rok ve škole spatlal.
--------
Smysl tohohle článku je hlavně poukázat na to, že jsme všichni vůči sobě někdy až moc sebekritičtí. Tohle neplatí jenom na umění, ale naprosto na všechno, kde se snažíme udělat nějaký pokrok. Posouváme se v daném oboru bez toho, aniž bychom si uvědomovali naše zlepšení, neboť každá nejlepší věc, kterou v něm vytvoříme, je pro nás nový standard a ani nás nenapadne se ohlédnout zpátky.
Pro lidi, kteří se snaží něco vytvářet to platí desetkrát tolik. Jen se podívejte na ty bubáky nahoře. Často se sám sebe ptám, proč se vůbec o něco takovéhos snažím, když nedělám žádný pokrok. Fakt, že vidím moje výtvory z minulosti jako hrůzné pokusy, je důkazem toho, že se pokaždé mýlím. A tohle platí naprosto pro všechny, ať už si to uvědomujeme nebo ne.
---------
Po trochu filosofování je čas si trochu oddáchnou a dát si nohy nahoru, no ne? Tady je k tomu trocha muziky, kterou zrovna poslouchám. A na dnešním menu jsou Sleepwalkers, můj nejnovější indie rockový objev. Skoro nikdo je nezná, což bych označil za převážně špatné.

Zatím mají jenom jedno album, které je dostupné zde, ale nové se údajně připravuje.

To je pro dnešek všechno, mějte se hezky. Nový článek již klasicky za 2 měsíce.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kiwi Kiwi | Web | 20. června 2017 v 22:05 | Reagovat

Hej, s tím máš asi pravdu.

P. S. Vypadá to, že mám novou oblíbenou skupinu. Díky! :)

2 Emo.Gothic.Queen Emo.Gothic.Queen | Web | 17. února 2018 v 20:23 | Reagovat

Nádhera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama