ježíš je chleba

1. dubna 2017 v 21:10 |  Spisy
Elooo!~~
Možná jste si všimli že na tomhle blogu připomínají rovnou dvě věci graf klesající funkce - Kromě toho, že s každým článkem se moje aktivita snižuje, taktéž jejich názvy jsou s přibývajícím časem čím dál tím víc zavádějící a retardovaný. Ale každej z nich má v sobě schované reference, takže schválně jestli jim někdo z vás rozumí. V těch rubrikách to za chvíli bude fakt vypadat lol.

anywaaays..

Jakpak se všichni máte? Venku se začíná oteplovat, což mi osobně vyhovuje, ale jarní slunko je na můj vkus až moc ostré. Už 14 dní jsem bez sádry, takže jsem momentálně v dobré náladě, což se moc často nestává. Ale furt nemůžu až do půlky dubna cvičit, což mě trochu štve, ale lepší než chodit po městě s rukou v sádrovym háku.
Nevím, kdy tenhle článek vyjde, ale dneska je pátek, jsem příjemně naladěn a topím se v eufórii způsobenou 2-mi volnými dny přede mnou. Nevím jak to s tím souvisí, ale prostě se cejtim na...
story tiiiime~~~


Tahle historka není zas tak zajímavá, ale rád na ni vzpomínám, protože se mi moc často nestává, že bych si užil událost plnou sociálních interakcí.
Stalo se to docela nedávno, asi 3-4 měsíce zpátky. Bude se to týkat Magicu, o kterém jsem se už párkrát v jiných článcích zmínil. Jelikož je to něco méně známého, nejspíš by bylo dobré vás s tím nějak seznámit.
Magic: The Gathering je sběratelská karetní hra. Jestli jste někdo hrál na základce pokémony, asi víte o čem mluvím. Každý hráč má svojí vlastní sbírku karet, kterou může kdykoliv doplnit výměnou nebo koupí dalších karet. Z téhle sbírky pak staví 60 karetní balík s kterým zápasí proti jiným hráčům. Docela jednoduchý koncept, no ne? V Praze jsou dvě hlavní herny, kde se hráči setkávájí buď jen tak ze srandy, nebo na turnajích. Do první moc rád nechodím, protože pokaždé, když tam náhodou zavítám jsem přivítán velmi nepříjemnou atmosférou a nedivil bych se, kdybych tam zavadil o nějakou bezdomoveckou smažku s winosem v ruce. Druhá je pravý opak. Je to krásně čistá herna plná světla s příjemným personálem a přátelskými hráči. Jedinou nevýhodou je, že potkat tam nějakého mého vrstevníka je docela vzácné. Ale to mi až tak nevadí.
A právě sem jsem si to měl v lednu namířeno na Aether Revolt prerelease s mými dvěma kamarády. Kvůli zachování anonymity je v tomto článku budeme nazývat důmyslně vymyšlenými přezdívkami Plešoun a Česká Rýže.
--------
S oběma se znám z mojí školy.
Plešoun je můj dlouholetý přítel, který nosí po větší část jeho života krátké vlasy, na které upozorňuje jeho jméno. Kromě jeho vlasů má i jiné kvality jako přítel - Plešoun disponuje celou řadou pálivých vtípků, kterou bych označil jako 9/10 na celosvětově známé Forsen stupnici. Plešoun je člověk, který mě do světa karet zavedl. Koupil jsem si kvůli němu za pár stovek začátečnický deck a už to jelo.
Česká Rýže je pohledný asijský mladík, jak už dává najevo jeho jméno. Na Magic jsme ho s Plešounem konvertovali na začátku letošního školního roku. Je to vskutku dobrý přítel - ten, kterému můžete věřit. Je to ten typ muže, který si v Bille koupí dva druhy koblih a paní prodavačka je namarkuje jako obě stejné, tudíž by Česká Rýže ušetřil několik korun. Každý normální člověk by si své nově nabyté peníze pečlivě opatroval a za rohem by se paní u pokladny hlasitě vysmál. On však ne, radši zdrží celou frontu o 30 minut a zaplatí poctivě peníze. A víte co? Já to i chápu. Tohle totiž není otázka peněz, ale cti.
----------
Magic je hra dělaná na sety. Párkrát do roka vyjde nový set, který přinese nové karty do hry, aby ji udržel novou a svěží. Prerelease je speciální turnaj, při kterém máte možnost hrát s novým setem týden před tím, než vyjde. Po zaplacení entry fee dostanete 6 15-ti karetních balíčků, z kterých následné poskládáte 40-ti karetní balík. S ním pak hrajete 6 kol s hráči, kteří udělali to samé. Jedno kolo se hraje ve formátu: "Kdo první dosáhne první 2 výher, vyhraje kolo". To znamená, že máte možnost si zahrát až 18 her magicu za jeden den. Je to fakt sranda a i casual hráči jako jsem já a mí kamarádi si nikdy nenechají tenhle event ujít. Akorát po celém dni přemýšlení se váš mozek cítí jako míchaná vajíčka.
Dorazili jsme na místo, zaregistrovali jsme se, dostali prerelease kity (6 balíčků) a šlo se otevírát. Už při otevírání si všímám, že herna je naplněná velmi hojně. Přijde mi, že víc a víc lidí začíná tuhle hru hrát, což je super věc. (Určitě to někdy zkuste, hodně větších měst herny magicu mají ;))
S mým poolem jsem nebyl úplně spokojen. Měl jsem pár dobrých commonek, ale rareky stály za prd.
------
V Magicu se uplnatňuje věc zvaná rarita. Common/Uncommon/Rare/Mythic. Pamatujete na ty 15-ti karetní balíčky o kterých jsem dřív mluvil? Commonek je v nich 10, uncommonek 3 a rareka je tam jedna. Pack taky obsahuje jeden land. O těch až později. Pokud jste extra šťastní, otevřete mythic, který nahradí v tomhle balíčku slot pro rareku. Čím vyšší rarita, tím víc je karta vzácnější. Dává smysl, že? Často rareky a mythicy bývají velmi silné karty, avšak kdejaká commonka může být silnější než mythic. V tomto ohledu je v Magicu spoustu výjimek.
Pool = všechny karty otevřené z těch 6-ti packů
------
Sestavil jsem balík a šlo se hrát. V prvním kole jsem hrál s týpkem, s kterým z nějakého důvodu vždy na prereleasu hraju první kolo. Pro dnešek ho budu označovat přezdívkou Hastrman.
-------

Hastrman je muž středního věku. Tento děsivý bojovník zastrašuje své oponenty svým dlouhým copem, který může kdykoliv na oponenta vystřelit jako bič. O jeho fyzické zdatnosti jednoznačně vypovídá jeho mírně tlusté bříško, které budoval celý svůj život. Potkat ho v noci sám v parku, bál bych se.
Kromě toho je to taky strašně cool týpek. Člověk by řekl, že bych si neměl se čtyřicátníkem co říct, ale opak je pravdou.
-----
Hastrman mě poprvé v historii poráží ve hře Magicu 2:0. Neuvěřitelný výkon.
Další 4 kola jsem si vesměs užil, ikdyž jsem z nich vyhrál jenom jedno. To je docela zhoršení, oproti minule, kdy mi chyběl jeden bod od prize poolu. (= ceny za to, když za celý den dosáhnete dostatečného počtu výher, ale o tom prerelease není :))
Přichází čas na 6. kolo. V tabulce párů, kde je pro každé kolo napsáno, s kým kdo bude hrát najednou zahlédnu vedle mého jména jedno anglické. Asi 3x kontroluju, jestli čtu správně, ale můj partner zcela jistě nepatří mezi rodilé Čechy - Jméno Henry v ČR opravdu moc populární není. Najednou mi něco docvaklo - Je pravda, že jsem předchozí kola někde zaslechl angličtinu a herna nemá žádné pravidla, která by zakazovala účast anglicky mluvících cizinců na turnajích.
Tady je přesně ta část, kde bych od svého těla očekával nejednu zástavu srdce. Když jsem uprostřed vášnivé diskuze, můžete se mnou strávit i několik hodin, ale už mě neumlčíte. Ovšem co se takových těch denních konverzací na způsob: "Jak se máš? Skvělý počasí co? Co budeš dělat o ..... ? Baví tě ..... ?" a jejich navazování týče, horšího člověka v těchto věcech byste hledali jen těžko. Small talk v angličtině - co může být horšího? No, opak byl pro jednou opět pravdou. Henry se nakonec stal zlatým hřebem večera a neměl jsem s navazováním konverzace problém. Zvláštní.
Sednu si k očíslovanému stolu, kde jsem měl zanedlouho hrát mou nejoblíbenější hru poprvé v životě v angličtině. Míchám svůj balíček, ale nikdo nikde. Po mém oponentovi není ani po 5-ti minutách stále žádná stopa. Když už jsem se chystal organizátorovi oznámit, že můj partner se nedostavil, zahlédnu ve dveřích štíhlého černovlasého mladíka, který to má namířeno mým směrem. Všichno hráči už dávno sedí a hrají - Bez pochyb se ke mě řítí nebezpečnou rychlostí 1 km/h můj partner. Sedne si naproti mě a podá mi ruku. Navzájem se představíme a vzápětí na mě vytáhne krásnou britskou angličtinou: "Sorry I'm late dude, I didn't know there was a sixth round, so I unsleeved my whole deck."
-----
Sleevy jsou obaly na karty. Vzhledem k tomu, že některé karty mají velmi vysokou hodnotu, je pochopitelné, že většina hráčů je chce ochránit před zničením. Každý škrábanec, špínka atd. snižují cenu karty. Kromě toho se díky nim balík lépe míchá, ale to je spíš takový bonus.
Henry se domníval, že kol je jen 5, tudíž všechny karty z obalů vyndal a vydal se za svou ženuškou. Ajajaj.
------
Vzápětí pokračuje: "I also called my girlfriend and told her I'm coming home and now she's going to be super pissed at me." Oba jsme se vtipu zasmáli a šlo se na hru. V prvních dvou hrách kola se nic moc intenzivního nedělo. Oba dva jsme si jen tak povídali o Magicu, jak jsme se na něj dostali, co jsme postavili za balíky atd. Možná to nezní tak zajímavě, ale v tu chvíli mi to přišlo opravdu bizarní - já, náctiletý student, který se učí angličtinu jenom skrz seriály, hry a anime, má rozumnou konverzaci s rodilým Britem?
Co mi též zvedlo sebevědomí byl dospělý muž sedící vedle mě, který taktéž hrál s cizincem, podle přízvuku nejspíš Američanem. Jeho věk mu však moc na jeho dovednostech v angličtině nepřidal a jeho české vtípky, které horko těžko překládal, nebyly moc vtipné. Ale jinak byl fajn. Jen jsem byl vskutku překvapen mojí angličtinou, kterou jsem nikdy nepovažoval za nikterak ohromující.
Po prvních dvou hrách plných přátelských konverzací a vtípků byl stav nerozhodně 1:1. Je 6. poslední kolo, takže v herně už zůstávají pouze ti, kterým ještě jde o ceny, nebo lidi jako já, kteří si chtějí den co nejvíce užít. Čeká nás poslední hra, ale něco se změnilo.
Henryho kamarád, Plešoun i Česká Rýže už svoje kola dohráli a už jen čekají na nás. Všichni už jsme z celého dnu nutně znaveni. Přecejen jsme byli od 10 zavřeni až do 4 odpoledne v herně. Znáte takový ten moment, kdy jste tak unaveni, že se smějete každé kravině? Zakombinujte do toho moje i Henryho retardované kamarády a vznikne nejintenzivnější hra Magicu v historii. Jsem si docela jistý, že s takovou atmosférou by se stala z nevinného sjezdu školkových dětí na písečku nejkrvavější bitva dějin.
Všichni 3 dotyční jsou v kroužku kolem nás a každá zahraná karta je doprovázená hlasitým smíchem a křikem. Zbývá pět minut do konce kola a na obou stranách bojiště je vybudován děsivý domeček z karet. Atmosféra je tak hustá, že by se dala krájet. A tu náhle, udělám největší missplay v historii lidstva.
V Magicu má každý hráč 20 životů. Když jste na 0, prohráli jste.
Zaútočím se všemi mými kartami a Henry spadne asi z 15-ti na dva životy. Na stole má tuhle kartu, která říká:
"Kdykoliv oponent zahraje kouzlo, přičti si 2 životy a oponentovi 2 uber."
Já si tohoto faktu nejsem vědom a neomylně zahraju kouzlo, které říká:
"Uděl 2 poškození."
To by našeho milého Henryho za normálních okolností dorazilo, ale jako vždy se pořádně na nic nesoustředím a neuvědomím si, že dostane ty 2 životy zpátky, takže přežije a ještě mě za 2 sám pošťouchne. To je dost na to, aby mě další kolo zabil.
V ten moment co na něj tu kartu vytáhnu to všichni ztratí a rozvášní. Henry jen klidně sedí a za 10 sekund se začne smát a povídá: "You know that doesn't do anything, right?"
Všichni se na pár sekund zastaví a pak nám to všem naráz dojde. Myslím, že v ten samý moment zvukové vlny, jejichž zdrojem jsme byli nepochybně my, celou budovu rozbouraly. Najednou se z poklidné herny stává pavilon opic. Všichni se museli posadit, aby celou věc rozdýchali a pobrali intenzitu celého zápasu. Ještě se smějíc si podáme ruce, pak už se jen oba shodneme na tom, jak moc velká sranda bylo celé kolo, rozloučíme se a já už se vydávám na cestu domů.
________________
To je poprvé co píšu vypravování jen tak a ne kvůli slohu ve škole. Doufám že to bylo nějak zajímavé. :D Každopádně bych to nerad ukončil stylem: "Tu je příběh lul", takže bych asi měl vymyslet nějaké hluboké moudro na konec, že?
No, tak třeba.. Nebojte se riskovat? Kdyby mě strach z toho jít mezi lidi tehdy překonal, nikdy bych Henryho nepotkal. A věřte mi, že Henryho chcete potkat. Jenom tím, že se neustále hážete do situací, kde se necítíte úplně sví se někam posouváte. Nebo tak něco.
To bylo hlubší než kutálející se Adelle. Chápete? Adelle rolling in the deep?

cya lol
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Ananas na pizze?

Yay
Nay

Komentáře

1 Lost Shadow Lost Shadow | Web | 2. dubna 2017 v 19:09 | Reagovat

Všemožné kartičky sbírám už od mala, ale spíše sbírám jen tak pro radost, než že bych je pak skutečně hrála, protože nikdy nevím pravidla :D o magickech jsem slyšela, ale nějak jsem se k nim nikdy nedostala :D  ale dle tvého popisu to asi nebude mít tak daleko od hearthstonu, který sem tam mastím ^^

Taková akcicčka musela být fajn, kort takhle s cizincem :) taky bych chtěla mít možnost otestovat svou angličtinu s nějakým rodilým mluvčím, ale pochybuju že se mi to někdy v blízké době povede, protože já mezi lidi moc nechodím :D

Ale historka je to fajn, stejně jako ponaučení na závěr ^^

2 Mimi Mimi | Web | 13. dubna 2017 v 11:38 | Reagovat

Taky jsem na tom s aktivitou blogu na bodě mrazu, kvůli práci. Venku je sice hezky, ale teď jsem byla na nemocenský kvůli pěkně hnusné angíně - ani nevím kde jsem to chytla.

Magic jsem zkoušela jen jednou na Advíku, už si ani nepamatuji jestli jsem vyhrála, ale ti co nás to učili byli strašně fajn a dostali jsme od nich nějaký basic balíček. Bylo to hrozně super, no ale na takové hry musím mít náladu.. Dřív jsem hrozně ujížděla na HS a už ani ten si nezapnu :D

3 Kiwi Kiwi | Web | 18. června 2017 v 17:28 | Reagovat

Ty jo, vždycky mě lákala představa těch různejch heren, kde se hrály karty a stolní hry, ale vzhledem ke své povaze (jsem srab) jsem se nikdy něčeho takového neúčastnila.
Mimochodem, brácha kdysi hrál Magic, přestal ale a všechny karty dal pryč. Jedna mi zbyla doma jako záložka.. :D
P.S. Grilled Cheesus?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama